Láska je jen slovo. Neznamená nic.. Je to jen oblíbený způsob jak říci: Dva lidé se chtějí odvázat.. " Láska je jen slovo a když ta legrace začne, tím slovem překrýváme hory hříchů, láska je jen slovo, roztroušené po městě, citlivé slovíčko - a teď naprosto nevhodné..
Láska je jen slovo, a aby bylo jasno.. i když vím, že víme, že je neupřímné, láska je jen slovo - slovo, které hrozně rádi slyšíme...
Wednesday, December 3, 2008
Monday, October 6, 2008
Friday, September 26, 2008
2.kolo buchtičkové soutěže
Kohútovic mňamka!!
Martáskovic buchtička!!
Vše důležité napsala Alenka a plně s ní souhlasim, takže nemám co dodat!
Friday, September 12, 2008
Několik mateřských rad od otce....
Několik mateřských rad od otce:
1. Děti nejsou pejsek na hraní
2. Život, který prožívají, a život, který vy si myslíte, že prožívají –
není totéž
3. Neberte si, co vaše děti dělají, moc osobně
4. Neveďte si o nich nějaké dlouhé záznamy – nejlepší je krátká paměť
5. Ze špíny a nepořádku vyrůstá pohoda
6. Po pubertě do jejich pokoje nesmíte
7. Nesnažte se míchat do jejich přátelství a lásek – leda by vás k tomu vyzvaly
8. Nic si nedělejte z toho, že nikdy neposlouchají, co říkáte, zamyslete se nad tím, že vás neustále pozorují
9. Učte se od nich – mají toho hodně, co vás můžou naučit
10. Mějte je hodně dlouho rádi; nechte je brzy odejí
Robert Fulghum (Už hořela, když jsem si d ní lehal)
1. Děti nejsou pejsek na hraní
2. Život, který prožívají, a život, který vy si myslíte, že prožívají –
není totéž
3. Neberte si, co vaše děti dělají, moc osobně
4. Neveďte si o nich nějaké dlouhé záznamy – nejlepší je krátká paměť
5. Ze špíny a nepořádku vyrůstá pohoda
6. Po pubertě do jejich pokoje nesmíte
7. Nesnažte se míchat do jejich přátelství a lásek – leda by vás k tomu vyzvaly
8. Nic si nedělejte z toho, že nikdy neposlouchají, co říkáte, zamyslete se nad tím, že vás neustále pozorují
9. Učte se od nich – mají toho hodně, co vás můžou naučit
10. Mějte je hodně dlouho rádi; nechte je brzy odejí
Robert Fulghum (Už hořela, když jsem si d ní lehal)
Fotodokumentace sobotních buchtiček
Konečně jsem se odhodlala přiložit fotky pečených buchtiček od Nowaček a Zvolenek:) Myslím, že se buchty vydařily, když se po nich tak rychle zaprášilo, co víc si můžeme přát, že?:) Těším se na další kolo!!!!!
Nowaček! Byla mooooooc dobrá (škoda, že je blbá fotka)
Bábovka s očkama od Zvolenek:)
Nowaček! Byla mooooooc dobrá (škoda, že je blbá fotka)
Bábovka s očkama od Zvolenek:)
Monday, September 1, 2008
A je to tady...
Po 3 měsíčním volnu máme 1.září.... strašlivé datum pro studující lidi (mimo vysokoškolské). Po maturitě jsem si říkala, no to je bomba, skoro 3 měsíce prázdnin, to bude super! Tolik volna, to budu pořád něco dělat... Nakonec to dopadlo tak, že jsem ráda, že jsem chodila a chodim do práce:)) jinak moc akcí teda nebylo..hlavně že to byly nejdelší prázdniny no...
Teď už jsem v očekávání, co bude v nový škole, kam jdu až na 11 hodinu... Na jednu stranu se těšim, ale na druhou mám obavy ze všeho novýho, kromě 3 tváří (bejvalý spolužačky). Doufám, že budeme v jedný třídě!! Doufám, že další 3 roky mého života strávené ve škole budou v relaticní pohodě a že se konečně začnu učit!:)) Takže budu sobec a přeju si hodně nervů a trpělivosti a zdravýho rozumu (jestli nějakej mám):))
Teď už jsem v očekávání, co bude v nový škole, kam jdu až na 11 hodinu... Na jednu stranu se těšim, ale na druhou mám obavy ze všeho novýho, kromě 3 tváří (bejvalý spolužačky). Doufám, že budeme v jedný třídě!! Doufám, že další 3 roky mého života strávené ve škole budou v relaticní pohodě a že se konečně začnu učit!:)) Takže budu sobec a přeju si hodně nervů a trpělivosti a zdravýho rozumu (jestli nějakej mám):))
Thursday, August 21, 2008
Lidi přicházejí a odcházejí...
Po celý život potkáváme mnoho lidí, ať už v práci, na ulici, někde v baru, v nedýchatelnym MHD, v okně naproti v baráku, prostě všude možně. Některý člověk nás může tak zaujmout, že ho chceme ještě potkat, nebo by nám stačil aspoň jeden nesmělý úsměv, abychom věděli že o nás taky ví jako my o něm...
Někdy když jedu v MHD, tak pozoruju lidi, jak se tváří, na co asi myslí, co maj na sobě, s kym tam jsou.. nejvíc se mi líbí, když někdo kouká do blba a usmívá se, to se pak na něj koukám já jak blbec a usmívám se, ale ne škodolibě.. mám radost že ten člověk je v tu chvíli šťastnej (aspoň podle mě).
V práci jsem se mimo jiné pacienty starala o jednu paní. Byla připojená na různé přístroje a nebyla na tom dobře... bylo na ní vidět že se snažila bojovat. Když jsem u ní byla a krmila jí, nebo si s ní povídala (vedla jsem monolog, nemohla pořádně mluvit, trochu šeptala), tak ona kejvala hlavou a usmívala se a pak třeba usnula, tak jsem jí pohladila a odešla. Přirostla mi k srdci.
Před dlouhým volnem jsem se s ní šla rozloučit, že mám volno, tak ať je silná a ať bojuje, že budu na ní myslet. Ona mi popřála štěstí a usmála se! No bylo to hrozně dojemný, nejde to ani popsat.
Ve volnu jsem psala kamarádce jak na tom paní je a ona mi řekla že už neni... tak mě to vzalo.. Když jsem přišla do práce tak jsem se podívala do takový knížky, kde jsem se dočetla že byla jen přeložena. To mě potěšilo! Když si na ní vzpomenu, vidim ten její hezoučkej úsměv.
Jsem ráda, že mám víru, ta mi dodává naději a i sílu...
Někdy když jedu v MHD, tak pozoruju lidi, jak se tváří, na co asi myslí, co maj na sobě, s kym tam jsou.. nejvíc se mi líbí, když někdo kouká do blba a usmívá se, to se pak na něj koukám já jak blbec a usmívám se, ale ne škodolibě.. mám radost že ten člověk je v tu chvíli šťastnej (aspoň podle mě).
V práci jsem se mimo jiné pacienty starala o jednu paní. Byla připojená na různé přístroje a nebyla na tom dobře... bylo na ní vidět že se snažila bojovat. Když jsem u ní byla a krmila jí, nebo si s ní povídala (vedla jsem monolog, nemohla pořádně mluvit, trochu šeptala), tak ona kejvala hlavou a usmívala se a pak třeba usnula, tak jsem jí pohladila a odešla. Přirostla mi k srdci.
Před dlouhým volnem jsem se s ní šla rozloučit, že mám volno, tak ať je silná a ať bojuje, že budu na ní myslet. Ona mi popřála štěstí a usmála se! No bylo to hrozně dojemný, nejde to ani popsat.
Ve volnu jsem psala kamarádce jak na tom paní je a ona mi řekla že už neni... tak mě to vzalo.. Když jsem přišla do práce tak jsem se podívala do takový knížky, kde jsem se dočetla že byla jen přeložena. To mě potěšilo! Když si na ní vzpomenu, vidim ten její hezoučkej úsměv.
Jsem ráda, že mám víru, ta mi dodává naději a i sílu...
Sunday, July 27, 2008
Po prvé...ani to nebolelo...:)
Tak abych sem po dlouhý době něco napsala...sou prázdniny a já se jen flákám...až je to skoro hřích:))
No jely sme s mojí starší sestřičkou Jamie do Ikey autíčkem, který nám půjčil náš drahý a úžasný tatík:) Cestu do Ikey řídila Jamie, cesta byla v pohodě...Tam jsme ztrávili ještě s Markem a Tadeášem asi 2 hodiny... Cesta zpět byla horší, protože jsem řídila já:D Domů jsme jely samy bez opačného pohlaví, přes Kohinor. Jamie mi řekla že tam občas stávaj policajti, tak ať jedu radši do levýho pruhu, aby mě kdyžtak zbytečně nezastavili. Jenže ještě předtim mi řekla, že nevzala papíry od auta. Tak si jedeme, hezky podle předpisů.. Ale co se asi náhodou nestalo..byli tam policajti a zrovna měli chuť nás zastavit..."Dobrý den paní řidičko, bude mi stačit, když mi ukážete jenom papíry od auta a řidičák..."(navim co by chtěl vidět ještě víc) Takže sem vyndala řidičák a "hledala" jsem techničák (který byl doma v taťky tašce) v kabelce. Se strašným překvapením jsem řekla VELMI sympatickému policajtovi, že jsem je zapomněla doma na stole, ale že zavolám tátovi. Velký sympaťák se vzdálil. Jamie mi vytočila číslo na tatku. Bleskově sem mu vylíčila situaci, ten se samozřejmně začal smát. Potom mi začal diktovat číslo techničáku. Začala jsem ho diktovat panu Božskýmu,(měla sem nadiktovat svoje telefonní číslo) ten na mě ale s údivem koukal co mu diktuju, řekla jsem že je to číslo techničáku.. Pán v uniformě mi s úsměvem řekl ať to típnu, že potřebuje vidět tu kartičku, ne číslo a u toho se krásně usmíval. Já byla červená až na zadku a o pocení nemluvim:D Dále mi vysvětlil, že je za to pokuta 2000kč a ať si na to dám pozor, ale radši ať jedeme, že to necháme, že se jeho kolega přimluvil, že sme sympatický:))) Tak sem milionktát poděkovala a rychle jsme odjely...
Vyplesklá sem z něj byla celej večer! :D
A nutno dodat, že tahle policejní kontrola byla moje první za 3 roky co mám řidičák.... takže to je takový úspěch s neúspěchem...
Takže docela sranda a trapas...příště už budu vědět co a jak...:)))
No jely sme s mojí starší sestřičkou Jamie do Ikey autíčkem, který nám půjčil náš drahý a úžasný tatík:) Cestu do Ikey řídila Jamie, cesta byla v pohodě...Tam jsme ztrávili ještě s Markem a Tadeášem asi 2 hodiny... Cesta zpět byla horší, protože jsem řídila já:D Domů jsme jely samy bez opačného pohlaví, přes Kohinor. Jamie mi řekla že tam občas stávaj policajti, tak ať jedu radši do levýho pruhu, aby mě kdyžtak zbytečně nezastavili. Jenže ještě předtim mi řekla, že nevzala papíry od auta. Tak si jedeme, hezky podle předpisů.. Ale co se asi náhodou nestalo..byli tam policajti a zrovna měli chuť nás zastavit..."Dobrý den paní řidičko, bude mi stačit, když mi ukážete jenom papíry od auta a řidičák..."(navim co by chtěl vidět ještě víc) Takže sem vyndala řidičák a "hledala" jsem techničák (který byl doma v taťky tašce) v kabelce. Se strašným překvapením jsem řekla VELMI sympatickému policajtovi, že jsem je zapomněla doma na stole, ale že zavolám tátovi. Velký sympaťák se vzdálil. Jamie mi vytočila číslo na tatku. Bleskově sem mu vylíčila situaci, ten se samozřejmně začal smát. Potom mi začal diktovat číslo techničáku. Začala jsem ho diktovat panu Božskýmu,(měla sem nadiktovat svoje telefonní číslo) ten na mě ale s údivem koukal co mu diktuju, řekla jsem že je to číslo techničáku.. Pán v uniformě mi s úsměvem řekl ať to típnu, že potřebuje vidět tu kartičku, ne číslo a u toho se krásně usmíval. Já byla červená až na zadku a o pocení nemluvim:D Dále mi vysvětlil, že je za to pokuta 2000kč a ať si na to dám pozor, ale radši ať jedeme, že to necháme, že se jeho kolega přimluvil, že sme sympatický:))) Tak sem milionktát poděkovala a rychle jsme odjely...
Vyplesklá sem z něj byla celej večer! :D
A nutno dodat, že tahle policejní kontrola byla moje první za 3 roky co mám řidičák.... takže to je takový úspěch s neúspěchem...
Takže docela sranda a trapas...příště už budu vědět co a jak...:)))
Friday, June 20, 2008
Wednesday, June 18, 2008
Chvíle pravdy
Jak jste už mnozí slyšeli, blíží se k nám nová tv show - Chvíle pravdy. Viděla jsem úryvky z Ameriky. Nestačila jsem se divit co je opravdu schopen člověk obětovat pro peníze...Až uvidíte úryvek, asi pochopíte... Chtěla bych tam vidět nějakýho upřímnýho a pravdivýho adventistu:)
Tady je odkaz :
Tady je odkaz :
Friday, May 23, 2008
Kázání
Každý z nás určitě někdy zažil, když mu rodiče či prarodiče nebo vrstevníci radili do života… Je dobrý kdybys, měla bys, musíš udělat, kdybys neudělala tohle, nemuselo by se stát tamto, dej si pozor co říkáš a před kým to říkáš, nikoho nepomlouvej, může se to obrátit proti Tobě…atd.
Proč nám to jen říkaj? Někdy mi to připadá jako zbytečná buzerace… ale můžu říct, že tohle už naši rodiče vzdali…asi pochopili, že to nemá cenuJ (Ale třeba je to škoda).
Proč to tedy píšu. Strávila jsem nějaký čas u babičky. A to znamená, že mě nějaký kázání neminulo… Bála jsem se toho, ale tentokrát mi to nevadilo. Asi kdybych tu byla o týden víc, tak bych měla jiný názor, ale 4 dny jsou v pohodě…
Ty rady co mi babička říkala… někdy jsem je už slyšela, a teď se obnovily. Není špatné mít někoho na blízku, kdo to občas připomene… Prvních 5 minut se dá zvládnout, ale dalších 15 minut je už těžké vnímat… snad jsem nepřišla o nic životně důležité, i když je to všechno životně důležitý… Babička to nemyslí špatně, jen má o nás strach a chce, abychom se měli dobře. Vždyť na tom není nic špatného přeciž… Mám tendence dělat to samý, ale snažím si to nechat na staří a pro moje děti…chudáci:D
Saturday, May 17, 2008
Miluj své nepřátele....
Milujte své nepřátele. Dobře čiňte těm, kteří vás nenávidí. Žehnejte těm, kteří vás proklínají, modlete se za ty, kteří vám ubližují.(Luk. 6.27-28)
Jak chcete, aby lidé jednali s vámi, tak jednejte vy s nimi. (Luk. 6, 31)
Jestli se někomu podařilo odpustit svýmu nepříteli, tak ho obdivuji! Je to strašně těžký... Nejsem nesnášenlivej člověk! V mojim životě bohužel zatím žije 30 let jedna osoba, naštěstí jí znám necelých "jen" 6 let, ale v bližším kontaktu jsme 4 roky! Tadyta osoba ublížila už tolika lidem, až je to neskutečný! Zatím si nedovedu představit, že bych byla schopná jí odpustit a prominout všechno co udělala ostatním i mě! Opravdu jí nesnášim! Možná, že mě to časem opustí když nebudeme v kontaktu... Ale na jednu stranu si přeju, aby mě to neopustilo a abych pořád věděla co je to za neskutečnýho člověka! A vždy budu vědět a tím jsem si jistá, že tohle "zvíře" nebude NIKDY mojim vzorem! Na to, co dělá za práci, by se měla chovat jinak, a jestli jí to nebaví tak ať vypadne! Za nic jí nebudu vděčná, nepoděkuju jí, budu se na ní jen usmívat a v duchu jí budu někam posílat...
Jsem schopná odpouštět i zapomenout, ale tohle NE! Vim, že sem už tolikrát říkala koho všechno nesnášim, ale to neni vážně, tohle vážně je! Kdyby jste jí znali, pochopili byste...je to zrůda a noční můra!!
Už jsem rozčílená, tak to radši ukončim...už tak je to pomotaný:) Přeju vám, abyste v blízkosti neměli takovýho člověka, kterýho nesnášíte...
Jak chcete, aby lidé jednali s vámi, tak jednejte vy s nimi. (Luk. 6, 31)
Jestli se někomu podařilo odpustit svýmu nepříteli, tak ho obdivuji! Je to strašně těžký... Nejsem nesnášenlivej člověk! V mojim životě bohužel zatím žije 30 let jedna osoba, naštěstí jí znám necelých "jen" 6 let, ale v bližším kontaktu jsme 4 roky! Tadyta osoba ublížila už tolika lidem, až je to neskutečný! Zatím si nedovedu představit, že bych byla schopná jí odpustit a prominout všechno co udělala ostatním i mě! Opravdu jí nesnášim! Možná, že mě to časem opustí když nebudeme v kontaktu... Ale na jednu stranu si přeju, aby mě to neopustilo a abych pořád věděla co je to za neskutečnýho člověka! A vždy budu vědět a tím jsem si jistá, že tohle "zvíře" nebude NIKDY mojim vzorem! Na to, co dělá za práci, by se měla chovat jinak, a jestli jí to nebaví tak ať vypadne! Za nic jí nebudu vděčná, nepoděkuju jí, budu se na ní jen usmívat a v duchu jí budu někam posílat...
Jsem schopná odpouštět i zapomenout, ale tohle NE! Vim, že sem už tolikrát říkala koho všechno nesnášim, ale to neni vážně, tohle vážně je! Kdyby jste jí znali, pochopili byste...je to zrůda a noční můra!!
Už jsem rozčílená, tak to radši ukončim...už tak je to pomotaný:) Přeju vám, abyste v blízkosti neměli takovýho člověka, kterýho nesnášíte...
Friday, May 9, 2008
Ženy - Charles Bukowski
Lýdie, Dee Dee, Angela, Nicole, Mindy, Valérie, Joanna, Tammie, Mercedes, Líza, Hilda, Gertruda, Cassie, Tessie, Debora, Sára, Iris, Tanya, Valencie, ... a další ženské jména se vyskytly v knížce Ženy(1978) od Charlese Bukowskeho. Ne že by se ty jména v knížce jen vyskytly, ale minimálně s těmito ženamy Charles měl intimní vztah. Když jsem knížku četla, nestačila jsem se divit co se tam vyskytovalo za slova. Tento román psal v 50letech. Jeho ženy se vyskytovaly v rozmezí od 20-cca do 40 let. Popisuje jak se se ženamy seznámil a co dělali - dali se panáka Vodky7 nebo víno, chvíli si povídali a pak hupsli do postele. Další dny se scházeli, ale většinou to skončilo a přišla další žena...
Bukowski podle mého názoru nebyl ženský idol - byl to alkoholik, neměl peníze (přivydělával si čtením svých básní), na těch ženách mu v podstatě nezáleželo, střídal je, nosil staré sešlé oblečení, moc se neholil a nesříhal...No posuďte sami:
Knížka se mi ale líbila, rozhodně to není červená knihovna plná ideálů a naivity. Připravte se na tvrdé slova! :)
Více o Ch. Bukowkém je zde - www.bukowski.unas.cz
(snad jsem to mohla zveřejnit) :)
A ještě je zajímavé, že nezemřel na následek alkoholu jako např. jaterní cirhoza nebo otrava alkoholem, ale 9. března 1994 ho porazila zákeřná nemoc leukémie....
"Spoustu dobrých chlapů vyhnaly ženské pod most" - Henry Chinaski (Ch. Bukowski)
Úryvek z knížky Ženy:
" Když se stane něco špatného, pijete, abyste na to zapomněli. Když se stane něco dobrého, pijete, abyste to oslavili. Když se nestane nic, pijete, aby se něco stalo"
Bukowski podle mého názoru nebyl ženský idol - byl to alkoholik, neměl peníze (přivydělával si čtením svých básní), na těch ženách mu v podstatě nezáleželo, střídal je, nosil staré sešlé oblečení, moc se neholil a nesříhal...No posuďte sami:
Knížka se mi ale líbila, rozhodně to není červená knihovna plná ideálů a naivity. Připravte se na tvrdé slova! :)Více o Ch. Bukowkém je zde - www.bukowski.unas.cz
(snad jsem to mohla zveřejnit) :)
A ještě je zajímavé, že nezemřel na následek alkoholu jako např. jaterní cirhoza nebo otrava alkoholem, ale 9. března 1994 ho porazila zákeřná nemoc leukémie....
"Spoustu dobrých chlapů vyhnaly ženské pod most" - Henry Chinaski (Ch. Bukowski)
Úryvek z knížky Ženy:
" Když se stane něco špatného, pijete, abyste na to zapomněli. Když se stane něco dobrého, pijete, abyste to oslavili. Když se nestane nic, pijete, aby se něco stalo"
Friday, April 25, 2008
Vlastní blbost....
Dneska (25.4.08) jsme měli poslední praxi v nemocnici před maturitou. Včera se profesorka rozhodla, že nám dnes nebude vůbec radit a nic nám připomínat, máme se prostě snažit jako bysme maturovali. Asi si dovedete představit tu nervozitu a o to víc, když jste byli obětí seřvání profesorkou předchozí den. Jako každé ráno v nemocnici jsme si zkontrolovali dokumentaci pacientů, co máme a nemáme udělat. První se měří pacientům glykémie (měření cukru v krvi), potom odběry krve a pak hurá na hygienu a rozdávání léků před snídaní, píchnutí inzulínu, snídaně, léky po snídani, bandáže DK, převaz ran, utírání povrchů, masáž zad, občas nějaký přebalení a dalších milion věcí... Ale abych se vrátila na začátek...:)
Ráno jsem teda zkontrolovala dokumentaci u mojich 3 pacientů. Všimla jsem si že mám na stolkuna sesterně připravenou ampulku na odběr. Aktivně jsem si připravila pomůcky a s dobrým pocitem jsem odpověděla na otázku třídní profesorky, že si chystám pomůcky na odběr svýho pacienta. Vzala ampulku, zkontrolovala jméno a najednou s jejim úšklebkem říká: "Ale Dano!" Tázavě jsem na ní koukla. Pokračovala..."Tohle je žlutá ampulka na moč, a mimochodem v ní už moč je!" V tu chvíli jsem nevěděla jestli jí mám poprskat smíchy nebo si praštit hlavu o stůl. Neudělala jsem ani jedno, jen sem vykulila oči a pak se pousmála... a šla dělat jinou práci. Když jsem to říkala holkám, výbuch smíchu nechyběl:D Aby jste rozumněli (pokud nerozumíte): V ampulkách na odběr krve bývá tekutina nebo gel na to, aby se odebraná krev nesrazila, no a já si jí spletla s močí:D
Někdy je lepší se svý blbosti radši smát a mít další vtipnou historku v životě, než mít z toho blbou náladu a bejt naštvaný na lidi kolem sebe, který ani nevědí co se stalo...
Ta moje blbost mě nikdy nepřestane udivovat:D
A mimochodem, později když jsem stlala postel pacientovi, přišla na pokoj třídní a oznámila mi, že jsem zapomněla na odběr krve. Ukázala mi 4 ampulky a s poznámkou: "Jsem na vás u maturity zvědavá, vy nádhery!!" odešla z pokoje... Všech 6 pacientů co bylo na pokoji nestačili koukat! I takto se dá chválit...:)
Ale jinak se nebojte žákyň v nemocnici... Pokud vás nezabijem nebo neuděláme jinou újmu na zdraví, jste v pohodce;)
Ráno jsem teda zkontrolovala dokumentaci u mojich 3 pacientů. Všimla jsem si že mám na stolkuna sesterně připravenou ampulku na odběr. Aktivně jsem si připravila pomůcky a s dobrým pocitem jsem odpověděla na otázku třídní profesorky, že si chystám pomůcky na odběr svýho pacienta. Vzala ampulku, zkontrolovala jméno a najednou s jejim úšklebkem říká: "Ale Dano!" Tázavě jsem na ní koukla. Pokračovala..."Tohle je žlutá ampulka na moč, a mimochodem v ní už moč je!" V tu chvíli jsem nevěděla jestli jí mám poprskat smíchy nebo si praštit hlavu o stůl. Neudělala jsem ani jedno, jen sem vykulila oči a pak se pousmála... a šla dělat jinou práci. Když jsem to říkala holkám, výbuch smíchu nechyběl:D Aby jste rozumněli (pokud nerozumíte): V ampulkách na odběr krve bývá tekutina nebo gel na to, aby se odebraná krev nesrazila, no a já si jí spletla s močí:D
Někdy je lepší se svý blbosti radši smát a mít další vtipnou historku v životě, než mít z toho blbou náladu a bejt naštvaný na lidi kolem sebe, který ani nevědí co se stalo...
Ta moje blbost mě nikdy nepřestane udivovat:D
A mimochodem, později když jsem stlala postel pacientovi, přišla na pokoj třídní a oznámila mi, že jsem zapomněla na odběr krve. Ukázala mi 4 ampulky a s poznámkou: "Jsem na vás u maturity zvědavá, vy nádhery!!" odešla z pokoje... Všech 6 pacientů co bylo na pokoji nestačili koukat! I takto se dá chválit...:)
Ale jinak se nebojte žákyň v nemocnici... Pokud vás nezabijem nebo neuděláme jinou újmu na zdraví, jste v pohodce;)
Thursday, April 24, 2008
Problém? Problém!
Jen tak si s kámoškou Verčou sedíme na Slavii před OC...Svítilo sluníčko, tak to bylo příjemný... a jako vždy jsme rozebíraly různé věci a problémy a dneska to bylo v extrémně blbý náladě. Je zvláštní jaký má každej člověk problémy a jakým způsobem je řeší. Někdo dává najevo(úmyslně nebo neúmyslně) že má špatnou náladu a že zrovna řeší nějaký problém, jiný to zase schovává a dělá jakoby nic. Proč? Nevím jestli je na to odpověď... Možná čekáme nebo chceme aby se nás někdo zeptal co se děje a ti druzí se těmto otázkám raději vyhýbají, a proto to nedávájí znát... S Verčou jsme se schodly na tom, že patříme do první skupiny, ale ne s tím, abychom byly zajímavější a aby za náma všichni chodili a ptali se co se děje, ale proto že věci prožíváme víc emocionálněji...a určitě nejsme jediné:) Když si takhle čas od času vzájemně vylijeme srdce, nakonec stejně zjistíme že jsou horší věci...ale my to zrovna řešíme teď a ty "horší" věci teprve příjdou...bohužel...
Také jsme pozorovaly lidi kolem nás...někdo pospíchal, někdo se pomalu ploužil, někdo seděl na lavičce jako my, buď sám nebo s někým. Říkaly jsme si, že každý člověk kolem nás má problémy i když se směje a dělá jakoby nic, přesto je mají... K čemu nám ty problémy vůbec jsou? Otevřou nám oči, když je nějakým způsobem vyřešíme nebo se o to snažíme? No?
Nevim jestli to dává smysl.... omlouvám se za to....:)
Také jsme pozorovaly lidi kolem nás...někdo pospíchal, někdo se pomalu ploužil, někdo seděl na lavičce jako my, buď sám nebo s někým. Říkaly jsme si, že každý člověk kolem nás má problémy i když se směje a dělá jakoby nic, přesto je mají... K čemu nám ty problémy vůbec jsou? Otevřou nám oči, když je nějakým způsobem vyřešíme nebo se o to snažíme? No?
Nevim jestli to dává smysl.... omlouvám se za to....:)
Saturday, April 19, 2008
°°Příběh z gynekologického prostředí...°°
Také důvod
Na ambulanci gynekologického oddělení v Kutné Hoře přišla asi šestnáctiletá slečna k přerušení těhotenství.
"Kdo je otec?" zeptal se primář MUDr. Vladimír Pásler.
Slečna nevěděla.
Za chvíli další interrupce a opět tak asi šestnáctka.
Dr. Pásler již kroutil znechuceně hlavou: "A kdo je otec?"
"To nevím, pane primáři."
Dr. Pásler se dopálil a začal trochu moralizovat. Vedle stojící zástupce MUDr. Novodvorský jej ale zmírnil:"Pane primáři, venku je teď zima, teď není čas na představování."
Na ambulanci gynekologického oddělení v Kutné Hoře přišla asi šestnáctiletá slečna k přerušení těhotenství.
"Kdo je otec?" zeptal se primář MUDr. Vladimír Pásler.
Slečna nevěděla.
Za chvíli další interrupce a opět tak asi šestnáctka.
Dr. Pásler již kroutil znechuceně hlavou: "A kdo je otec?"
"To nevím, pane primáři."
Dr. Pásler se dopálil a začal trochu moralizovat. Vedle stojící zástupce MUDr. Novodvorský jej ale zmírnil:"Pane primáři, venku je teď zima, teď není čas na představování."
Thursday, April 10, 2008
Sliby....chyby?:)
Taky tak často slibujete? "Jooo, já to PAK uklidim, opravdu, slibuju!!" V jedný nejmenovaný rodině tuto větu slyšim velmi často...ne že bych s tou rodinou měla něco společnýho(kromě DNA):)) To je všechno já to udělám potom potom potom...ale pak to "potom" dopadá takhle = týden hromada hadrů na jednom místě...takhle vypadá "já to pak udělám"....:D
(Teď sem si sice vykopala hrob, ale to nevadí:D)
(Teď sem si sice vykopala hrob, ale to nevadí:D)
Tuesday, April 8, 2008
Nedorozumění
Na příbramské interně zahájily svou nemocniční praxi žákyně 2. ročníku SZŠ. Byla to ještě nezkušená děvčata, o chodu nemocnice měla představy mlhavé. Instruktorka je poslala pro rozkoukání na na pokoje, aby se zeptaly pacientů, zda něco nepotřebují.
Jedna dvojice nesměle vstoupila na mužský pokoj. A zda mají nemocní nějaké přání. Jeden mladý pacient je s rozpaky požádal, aby mu přinesly vázu.
"Vázu? Tu my nemáme. Já nevím, já se zeptám, " odpověděly udiveně.
"Ale máte, ještě ráno jsem ji tady měl."
"No tak to ji asi sestry odnesly. Kytky byly už zvadlé."
"Jaké kytky?" Divil se zas pacient.
"No na co tedy chcete tu vázu?" Divení nemělo konce.
"Potřebuju se vymočit, ale už honem!" naléhal pacient.
No a pak se ukázalo, že chtěl láhev na moč, či tzv. bažanta, či tzv. vázu. Ale tentokráte bylo už pozdě.
Jedna dvojice nesměle vstoupila na mužský pokoj. A zda mají nemocní nějaké přání. Jeden mladý pacient je s rozpaky požádal, aby mu přinesly vázu.
"Vázu? Tu my nemáme. Já nevím, já se zeptám, " odpověděly udiveně.
"Ale máte, ještě ráno jsem ji tady měl."
"No tak to ji asi sestry odnesly. Kytky byly už zvadlé."
"Jaké kytky?" Divil se zas pacient.
"No na co tedy chcete tu vázu?" Divení nemělo konce.
"Potřebuju se vymočit, ale už honem!" naléhal pacient.
No a pak se ukázalo, že chtěl láhev na moč, či tzv. bažanta, či tzv. vázu. Ale tentokráte bylo už pozdě.
....
Ve Slanym u babičky a dědy jsme uklízely s mamkou a Kájou sklep...Byly tam 3 krabice knížek. Zeptala jsem se mamky, jestli tam jsou jen Bible nebo i nějaká beletrie...s mojim překvapením tam bylo něco málo z beletrie...a jelikož mám trochu čtecí období, asi 5 knížet jsem si dlouhodobě vypůjčila...:)(Díky babi a dědo) jedna z nich se jmenuje Injekce, které nebolí od Svatopluka Káše a jelikož je mi toto téma blízké a příběhy jsou krátké, nějaké sem budu z knížky opisovat....:)
Tak hezké čtení a snad se i pobavíte;)
Tak hezké čtení a snad se i pobavíte;)
Monday, March 31, 2008
Hmm...:)
Toto je jedna z nejfantastičtějších fotografií na světě.
Podařilo se ji zachytit jistému americkému fotoreportérovi během operace, když se lékaři pokoušeli operovat páteř 23 týdennímu plodu uvnitř matčiny dělohy.
Fotoreportér tehdy ještě netušil, že to bude jedna z nejdůležitějších fotek jeho života, vždyť účelem jeho přítomnosti při operaci byla pouze dokumentace operace páteře uvnitř dělohy.
Když Paul Harris fotografoval operaci, zvěčnil i moment, kdy děťátko vystrčilo svoji malou ručičku a chytilo ruku operujícího lékaře. Ta maličká ruka, jejíž obrázek obletěl svět, patří Samuelu Alexanderovi, který se narodil vloni 28. prosince (v období operace byl
pouhých 5 měsíců v bříšku své maminky). Když se nad tím zamyslíme, pochopíme,že život opravdu. Někdy visí pouze na vlásku. Dělohu lékaři zašili, aby se děťátko normálně vyvíjelo dál.
Proto je tato fotka považována za jednu z nejdůležitějších lékařských fotografií současnosti. Je pravděpodobné, že Samuel Alexander Arms si jednou podá ruku s profesorem Dr. Brunnerem,tentokrát už mimo dělohu.
No neni to krásný?:)
Podařilo se ji zachytit jistému americkému fotoreportérovi během operace, když se lékaři pokoušeli operovat páteř 23 týdennímu plodu uvnitř matčiny dělohy.
Fotoreportér tehdy ještě netušil, že to bude jedna z nejdůležitějších fotek jeho života, vždyť účelem jeho přítomnosti při operaci byla pouze dokumentace operace páteře uvnitř dělohy.
Když Paul Harris fotografoval operaci, zvěčnil i moment, kdy děťátko vystrčilo svoji malou ručičku a chytilo ruku operujícího lékaře. Ta maličká ruka, jejíž obrázek obletěl svět, patří Samuelu Alexanderovi, který se narodil vloni 28. prosince (v období operace byl
pouhých 5 měsíců v bříšku své maminky). Když se nad tím zamyslíme, pochopíme,že život opravdu. Někdy visí pouze na vlásku. Dělohu lékaři zašili, aby se děťátko normálně vyvíjelo dál.
Proto je tato fotka považována za jednu z nejdůležitějších lékařských fotografií současnosti. Je pravděpodobné, že Samuel Alexander Arms si jednou podá ruku s profesorem Dr. Brunnerem,tentokrát už mimo dělohu.
No neni to krásný?:)
Saturday, March 22, 2008
Dnešní sobota
Tak si ráno jedeme s Kájou do sboru v dobré upovídané náladě. Čekáme na Slavii na tramvaj, povídáme, upravujeme, nastavujeme naší krásnou tvář větru a sluníčku a tak dále...najednou se k nám postaví babička, věkem kolem 65-70 s taškou s nákupem a kabelkou...taška s nákupem jí náhle spadla, tak jsem jí aktivně zvedla a držela až si jí vezme. Babička si mezitím zapínala zip u kabelky kde jí čouhala peněženka..taktně jsem jí naznačila jestli by nebylo lepší jí dát do vnitřní kapsy kabelky, že takhle jí tu peněženku může někdo ukrást...babička mě poslechla...Byla velmi milá..jela nám tramvaj..s Kájou sme nastoupily a rozloučily se s příjemnou babičkou a popřály jí hezký den. Už jí nikdy neuvidim, ale jsem ráda, že všichni důchodci nejsou protivný...
Druhá příhoda se stala, když jsme jely s Kájou ze sboru...Jely jsme z Pavláku na Roztyly. Na Kačerově v metru nás oslovil pan revizní.."dobrý den, kontrola jízdenek"Suveréně jsem vyndala peněženku z kabelky, otevřu peněženku...vytřeštim oči...kouknu na Káju pak na revizora...legitka tam nebyla...byla v jiný bundě..Všichni 3 jsme vystoupili a spolu s revizorem sme vyplnili růžový papírek...Naštěstí budu platit jen 50kč...sou i horší věci než 50kč, jak mi řekl asi 4x revizor...Poděkovala jsem a odešly sme na bus, který směřoval konečně domů...
To je už po druhý co mě revizor chytil v sobotu na cestě domů...Co to jako je?:D
Proč nemáme se ségrama auto? Proč jsou revizoři? Mohli si vybrat jiný povolání než zrovna tohle...Proč unitknou vyčůránci bez lístků těmto lidem s oznakama?
Kdybychom ráno nepotkaly tu babičku tak sem naštvaná ještě teď že sem tak zapomnětlivá a nechám legitku doma v jiný bundě...ach ta moda:D:D
Druhá příhoda se stala, když jsme jely s Kájou ze sboru...Jely jsme z Pavláku na Roztyly. Na Kačerově v metru nás oslovil pan revizní.."dobrý den, kontrola jízdenek"Suveréně jsem vyndala peněženku z kabelky, otevřu peněženku...vytřeštim oči...kouknu na Káju pak na revizora...legitka tam nebyla...byla v jiný bundě..Všichni 3 jsme vystoupili a spolu s revizorem sme vyplnili růžový papírek...Naštěstí budu platit jen 50kč...sou i horší věci než 50kč, jak mi řekl asi 4x revizor...Poděkovala jsem a odešly sme na bus, který směřoval konečně domů...
To je už po druhý co mě revizor chytil v sobotu na cestě domů...Co to jako je?:D
Proč nemáme se ségrama auto? Proč jsou revizoři? Mohli si vybrat jiný povolání než zrovna tohle...Proč unitknou vyčůránci bez lístků těmto lidem s oznakama?
Kdybychom ráno nepotkaly tu babičku tak sem naštvaná ještě teď že sem tak zapomnětlivá a nechám legitku doma v jiný bundě...ach ta moda:D:D
Friday, March 21, 2008
Love is just a word....
To je knížka, kterou napsal J.M. Simmel. Když jsem jí začala číst, pořádně jsem nevěděla do čeho sem se pustila... Knížka mě oslovila hned na začátku, protože děj je napínavý hned na začátku až do konce! Tato kniha je zatim mojí favoritkou! Vřele doporučuji!
Dala bych sem stručný děj, ale to by prozradilo konec, takže si to radši přečtěte;)
Dala bych sem stručný děj, ale to by prozradilo konec, takže si to radši přečtěte;)
Wednesday, March 19, 2008
8 nejjistějších způsobů, jak si zaručeně zkrátit život
1. Kouření
Konkrétní rada: Kuřte více než krabičku cigaret denně po dobu minimálně 15 let
Hlavní cíl: rakovina plic, bronchitida a rozedma plic
Míra zkrácení života: 15 let
Šance na úspěch: 85 %
2. Obžerství
Konkrétní rada: Cpěte se tučnou stravou (zvláště uzeninami a smaženými pokrmy) prakticky celý den a v co největším množství. Důležité je se u toho moc nehýbat. Hlavní cíl: nadváha minimálně 30 kg, cukrovka, poruchy oběhového systému, rakovina zažívacího a vylučovacího ústrojí Míra zkrácení života: 20 let Šance na úspěch: 75 %
3. Nedostatek spánku
Konkrétní rada: Spěte méně než 6 hodin denně, občas vynechejte postel úplně a hlavně do ní nelezte v pravidelném režimu Hlavní cíl: psychologické poruchy a oslabení imunitního systému Míra zkrácení života: 10 let Šance na úspěch: 55 %
4. Časté řízení automobilu
Konkrétní rada: Najezděte ročně minimálně 40 000 km, nejlépe po D1 a nedodržujte žádné dopravní předpisy. Hlavní cíl: smrtelná zranění při autonehodě Míra zkrácení života: široké rozmezí od 5 do 60 let Šance na úspěch: 75 %
5. Ignorování lékařů
Konkrétní rada: V žádném případě si rady lékařů neberte k srdci a hlavně nedobírejte léky poté, co se vám uleví. Hlavní cíl: oslabení imunity, selhání jater nebo oběhového systému Míra zkrácení života: 20 let Šance na úspěch: 60 %
Konkrétní rada: Kuřte více než krabičku cigaret denně po dobu minimálně 15 let
Hlavní cíl: rakovina plic, bronchitida a rozedma plic
Míra zkrácení života: 15 let
Šance na úspěch: 85 %
2. Obžerství
Konkrétní rada: Cpěte se tučnou stravou (zvláště uzeninami a smaženými pokrmy) prakticky celý den a v co největším množství. Důležité je se u toho moc nehýbat. Hlavní cíl: nadváha minimálně 30 kg, cukrovka, poruchy oběhového systému, rakovina zažívacího a vylučovacího ústrojí Míra zkrácení života: 20 let Šance na úspěch: 75 %
3. Nedostatek spánku
Konkrétní rada: Spěte méně než 6 hodin denně, občas vynechejte postel úplně a hlavně do ní nelezte v pravidelném režimu Hlavní cíl: psychologické poruchy a oslabení imunitního systému Míra zkrácení života: 10 let Šance na úspěch: 55 %
4. Časté řízení automobilu
Konkrétní rada: Najezděte ročně minimálně 40 000 km, nejlépe po D1 a nedodržujte žádné dopravní předpisy. Hlavní cíl: smrtelná zranění při autonehodě Míra zkrácení života: široké rozmezí od 5 do 60 let Šance na úspěch: 75 %
5. Ignorování lékařů
Konkrétní rada: V žádném případě si rady lékařů neberte k srdci a hlavně nedobírejte léky poté, co se vám uleví. Hlavní cíl: oslabení imunity, selhání jater nebo oběhového systému Míra zkrácení života: 20 let Šance na úspěch: 60 %
6. Návštěva tropů bez očkování
Konkrétní rada: Zajeďte si třeba do Indonésie a vezměte to přes Kambodžu nebo Keňu. V žádném případě nevyhazujte peníze za jakékoli očkování, zejména proti žluté zimnici nebo choleře. Hlavní cíl: blízké seznámení s bandou agresivních virů a bakterií nebo některých roztomilých tropických Míra zkrácení života: 30 let Šance na úspěch: 90 %
7. Nezodpovědná promiskuita
Konkrétní rada: Užívejte si sexuálních hrátek s co nejvíce lidmi (nejlépe různého pohlaví a různých etnik), sami nepoužívejte žádnou ochranu a k podobnému přístupu přemlouvejte i své partnery. Hlavní cíl: nákaza AIDS Míra zkrácení života: 40 let Šance na úspěch: 70 %
8. Nadměrná konzumace kávy
Konkrétní rada: 6 šálků denně je minimum. Hlavní cíl: poruchy oběhového systému, infarkt Míra zkrácení života: 10 let Šance na úspěch: 50 %
°°Vítám vás na mém blogu°°
Po přemýšlení o tom, jestli mám taky začít psát blog jsem se rozhodla, že to zkusím...Budu sem spíš dávat takový zajímavosti ze světa...aspoň pro začátek...:)
Tak hezký čtení;)
Tak hezký čtení;)
Subscribe to:
Posts (Atom)
